Krádež, která mohla ukončit náš sen

V pondělí 11.11.2019 mi ráno volali naši zaměstnanci, že je v naší čokoládové manufaktuře vylomený zámek, že se nám tam vloupali. Okamžitě zavolali Policii ČR a začalo vyšetřování.

Po zjištění škod a s ohledem na celkově špatné načasování této události, jsme měli vážné obavy, zda to naše čokoládovna ustojí. Uběhly čtyři dny odvážíme si prohlásit, že to zvládneme! A to jen díky neskutečné vlně SOLIDARITY.

Solidarita je velmi zavazující hodnotou, tak cítím potřebu vyvážit ji zcela transparentním vyjádřením ohledně vzniklých škod a vývoje, který následoval po krádeži.

V tomto příspěvku vám doplním veškeré dostupné informace. A to ve dvou oblastech:

1. Kdo a jak nám pomohl.
2. Jaké přesné škody nám byly způsobeny, proč nás tom mohlo potenciálně položit a jak se to nakonec podařilo vybalancovat.
    

Naši andělé strážní

Dostalo se nám obrovské podpory z mnoha stran. Největšími pomocníky byli:

1. Vy, naši ZÁKAZNÍCI. Za pouhé čtyři dny jste v našem e-shopu realizovali přes 100 objednávek. To je pro nás opravdu nadstandard. Někomu to může přijít málo, ale pro nás to bylo rozhodující. E-shop a jeho zákazníci nám pomohli nejvíce. Objednávky byly ve svém průměru opravdu co hodnoty vysoké. Dnes mají naši zaměstnanci výplaty. A díky obratu z e-shopu je dostanou.
2. Naši ZAMĚSTNANCI. Od krádeže se nezastavili. Dobrovolně pracovali s výraznými přesčasy a výrobu stabilizovali. A i na ty výplaty by ochotně počkali.
3. VELKOOBCHODNÍ ODBĚRATELÉ, kteří se nám aktivně ozvali, zajímali se o situaci a navýšili své objednávky. Zároveň nám někteří přislíbili platbu hned po dodání, což nám velmi pomohlo.
4. DODAVATELÉ jsou nám ochotni v případě potřeby prodloužit splatnost. Obrovskou pomocí je ústupek od dodavatele pokladního systému, který nám také ukradli. Nabídl nám prodej dalšího za jeho nákladovou cenu. Takže možná prodejnu otevřeme ještě před Vánoci.
5. KONKURENCE, ano čtete správně. I naši konkurenti sdíleli naši výzvu. Velké díky patří třeba naší nejznámější Bean to Bar čokoládovně Jordi's, nebo i LíLá - staropacká čokoládovně, kteří sdíleli naši výzvu na Facebooku. Jistě jich bude více, rád doplním, pokud se mi někdo z konkurentů ozve.
    

Vzniklé škody

Pokud jde o škody, tak jsem na policejní služebně uvedl předběžný odhad škod na 46 368 Kč s tím, že příští týden doplníme finální číslo na základě konečného součtu vč. mimořádných provozních nákladů. Měli jsme dlouhou výrobní odstávku, musí se započítat kompletní úklid provozu, vynucená inventura. To vše musí/museli naši zaměstnanci udělat, abychom mohli normálně fungovat. Držení čokoládovny nás měsíčně stojí kolem 100 000 Kč. Každý pracovní den, kdy se nevyrábí, tak stojí jen v nákladech 5 000 Kč. Dokonce jsme se s kolegou shodli, že budeme nakonec muset zlikvidovat i celý jeden mlýn čokolády. Sice jsme přesvědčeni, že přímo do výroby se nedostali. Ale nechceme riskovat, že by čerstvě připravovaná čokoláda mohla být někým kontaminovaná. Jediné štěstí bylo, že nám v tu chvíli jel jen jeden mlýn a další se měly nakládat právě až v pondělí. I tak jsme museli všechny mlýny kompletně a dokonale vyčistit.

Celková škoda/ztráta se zastavila na 78 318 Kč. Do této ztráty jsme bohužel nemohli započítat ztráty, které nám vznikly tím, že se nám pozastavilo otevření kamenné prodejny minimálně o dva týdny. Není tam ani započítáno, o kolik peněz jsme přešili, jelikož jsme nemohli vyrábět. Když nuceně uklízíte výrobu a děláte inventuru, tak nevytváříte žádnou přidanou hodnotu. Denní ztráta není tedy jen 5 000 Kč. Nevyrobily se produkty, které nám budou chybět (každoročně jsme před vánočním období téměř vyprodaní, natož tento rok, kdy jsme spustili e-shop).

Jednotlivé položky, které se doloží i Policii ČR, jsou následující:
- čokolády a kakaové boby: 28 230 Kč
- pokladní systém: 14 868 Kč
- hotovost: 2 500 Kč
- kamera vč. instalace + sd karta: 3 000 Kč
- výměna zámku: 1 000 Kč
- zlikvidovaná čokoláda z 1 mlýnu: 6 720 Kč
- kompletní sanitace mlýnů: 2 500 Kč
- 1,5 denní odstávka čokoládovny: 7 500 Kč
- náklady na nucenou inventuru: 2 500 Kč
- náklady nuceného úklidu a sanitace celé provozovny: 2 500 Kč
- notebook: 4 000 Kč
- mobilní telefon iPhone 5: 2 500 Kč
- cestovní náklady jednatele: 500 Kč
 

Proč nás to reálně ohrozilo na existenci

Možná si říkáte, že necelých 80 000 Kč nemůže být natolik vážný problém. Co jsme to za podnikatele, kteří to neustojí. Nicméně pro naši malou výrobu to byl v daný moment velmi nevhodný výpadek. Zloději si vybrali pro svůj čin snad nejhorší možný týden za celou naši skoro 4 letou existenci. Nebezpečí neřízeného negativního vývoje hrozilo z více důvodů:

1. Vzali nám produkty, které byly připraveny pro expedici ve velkoobchodu. Byly čerstvě vyrobené a při finančním plánování jsme s těmito příjmy počítali, podle toho i nakupovali zásoby a měli natavené výdaje. Abychom vykryli objednávky, tak musíme znovu vyrábět něco, na co jsme už suroviny a čas vynaložili. Hotové produkty jsou pro nás důležitou hodnotou. Tím, že jsme nemohli vykrýt objednávky, jsme neobdrželi platby.
2. V posledních měsících jsme postupně budovali naši první kamennou prodejnu, která bude hned u výroby. Ta spolkla skoro 300 000 Kč. Zloději nás zastihli v situaci, kdy jsme šli vědomě na hranu. Chtěli jsme otevřít prodejnu již na konci tohoto týdne. Jenže to nemůžeme bez pokladního systému, který nám také zcizili. Z finančního hlediska jseme se rozhodli spolehnout právě na to, že dostaneme peníze na výplaty a ostatní aktuálně splatné závazky zejména z velkoobchodních objednávek, které jsme však díky krádeži zatím nerealizovali. Ještě se ani do výroby nedostaly. Ztratili jsme spoustu času a předběžný termín otevření se posunul na začátek prosince, takže jsme přišli o podstatnou část předvánočních nákupů, což je nejdůležitější část roku.
3. Svůj vliv v tom hrála i úroveň našich osobních úspor. Já (Petr Synek) jsem s manželkou nedávno kupoval byt. Všechny volné prostředky jsme dali do něj. Na konci září se nám navíc narodila naše malá Nina. Manželka je na mateřské a máme to nastavené tak akorát, abychom vyšli. Tony (druhý majitel) je v poněkud dobrodružnější situaci. Tento týden jsme chtěli začít informovat o jeho dlouho chystané cestě na plachetnici přes Atlantik. Příští týden vyplouvá a míří do oblasti Střední a Jižní Ameriky. Samozřejmě za kakaovými boby a na plantáže. Naše čokoládovna je specifická v tom, že my, jako majitelé, podnikáme i v jiných oblastech. Čokoládovna je zatím jen jeden velký koníček. Tak dlouhou dobu nás drží zejména proto, že je to naše vášeň. Již od začátku to funguje tak, že vše, co čokoládovna vydělá, tak putuje do inovací a investic. A ještě se do ní musí přidávat. Já byl vždy ten, kdo napůl dělal pro čokoládovnu, druhou půlku jsem věnoval svému podnikání tak, abych uživil sebe a teď i rodinu. Tony vždy zastával hlavně funkci konstruktéra. Většinu našich strojů ve výrobě postavil vlastníma rukama. Vždy dojel na měsíc, vše rozjel, opravil, udělal servisní kroky a odjel zpět do Velké Británie, nebo Německa, kde pracoval. Když čokoládovna potřebovala doplnit finance, tak to vykryl. Vykupoval si tím i svoji osobní neúčast. Vždy to tak bylo a nebyl v tom problém. Ale teď je tady ta jeho cesta přes Atlantik... Většinu úspor dal na její přípravu. Měsíc už nepracuje (a tedy nevydělává) a chystá vybavení na lodi. Například pokladní systém, který nám také ukradli, musel před pár dny kupovat ze svých posledních peněz.

Všechno se to "dokonale" sešlo. Do určité míry si za to můžeme samozřejmě sami. Tlačili jsme na ten obchod a spoléhali jsme se jen na předem avizované odběry produktů od distributorů. To samozřejmě bylo rizikové rozhodnutí, ale kdo by se v čokoládovně před Vánoci bál, že by čokoládu neprodal, že? Takový externí zásah jsme nečekali. Byli lidé, kteří nám říkali, že škoda je to relativně malá, že zbytečně panikaříme. Ale v naší situaci byla velmi zásadní. Je nutné si uvědomit, že pokud chceme vydělat jako čokoládovna čistých 80 000 Kč, tak musíme v prodat zboží za cca 300 000 Kč. A to je hodnota, která je cca 1,5 násobkem našeho průměrného měsíčního obratu v tomto roce. Sami si jistě spočítáte, že tolik času na splacení našich závazků mít nebudeme.

Popel na hlavu si můžeme sypat dál. Zanedbali jsme i pojištění. Máme pojištěné všechno kromě krádeže a vandalismu. Naivně jsme si říkali, že nám přeci nikdo nebude krást ve velkém čokolády, které není možné nenápadně udat. Mýlili jsme se. Samozřejmě jsme si nechávali pojištění nacenit, ale vycházelo moc draho a my tu potřebu ho mít mylně necítili. Ale i kdybychom byli pojištění, tak by likvidace škody trvala stejně tak dlouho, že by to vůbec neřešilo naše aktuální problémy s likviditou. Čekalo by se, až to uzavře policie a vyšetřování dle všeho poběží hodně dlouho.
 

Jak se to podařilo všechno vybalancovat

Jak už jsem zmínil, pomohli nám zejména zákazníci z e-shopu. V naší čokoládovně to funguje tak, že z obratu dáváme 50 % peněz do fondu na opětovný nákup surovin a obalů. Jakmile nám někdo ukradne čokolády v takovém množství, tak nejen že o ně přijdeme, my z jejich prodeje nepošleme do fondu na opětovný nákup ani korunu. Navíc musíme vzít další suroviny, zaplatit znovu zaměstnance a všechny opět vyrobit. Přicházíme tedy i o čas, kterého je před vánočním období málo. Suroviny nám dle všeho dojdou někdy v lednu. Když se kupují například kakaové boby, tak nemůžeme jít pod 500 kg v rámci jednoho dodání. Máme množstevní slevy a i cena za dopravu se hezky rozloží.

Kdybychom nepřekonali vzniklou ztrátu, museli bychom nakoupit menší množství. Pak ale už hrozí, že se výrobní náklady přiblíží nasmlouvaným cenám, za které prodáváme našim hlavním distributorům. Může se také stát, že budou vyšší a čokolády budeme prodávat se ztrátou. U distributorských cen máme jen jednotky korun na tabulku. Bez nějaké vnější finanční injekce do nákupu surovin v dostatečném množství, by se to dostalo do spirály, která by končila krachem. Čehož jsme se v pondělí docela reálně obávali.

Těch 50 % je číslo, které počítá s tím, že poměr prodeje na e-shopu a velkoobchodu je 2:1 ve prospěch velkoobchodu. Díky našim skvělým zákazníkům, kteří nás zavalili objednávkami na e-shopu, se tento poměr otočil téměř přesně naopak. A ten zásadní rozdíl je v tom, že čokoláda prodaná na e-shopu přinese do čokoládovny výrazně více než čokoláda prodaná distributorovi. Zjednodušeně řečeno. Když bychom vše prodávali jen přes e-shop, tak by stačilo do fondu na suroviny ukládat jen 25 %. A v tom to celé bylo! Díky většímu objemu objednávek jsme dokázali ztrátu z ukradených produktů výrazně umazat. Za čtyři dny! Zatím jsme někde v půlce. Ale dle všeho už příští týden začneme opět zasílat peníze do fondu na suroviny. A to je klíčové. Nebudeme získávat peníze na výplaty a další závazky z výprodeje surovin, ale z marží čokoládovny.

Distributoři a velkoobchodní partneři nám však pomohli také. Též nám zlepšili likviditu ochotou platit hned, což zabránilo tomu, abychom byli v platební neschopnosti, kterou by stejně nakonec naši dodavatelé nepřipustili, protože by nám splatnosti prodloužili. To by ovšem v delším horizontu nehrálo zas takovou roli, kdyby nás nepodrželi zákazníci a neobjednávali.
 

Děkujeme, děkujeme

BEZ VÁS VŠECH BY TO PROSTĚ NEŠLO 

Dovolím si veřejně přiznat, že v celém případu zahrála roli i naše naivita a důvěra v to, že se nám nic takového nemůže stát. A osobně si myslím, že jsme prodejnu měli nechat na příští rok. Bez ní bychom měli dostatečné rezervy a vůbec bychom nemuseli čerpat ze solidarity, která by se dala využít na někoho ještě potřebnějšího. Dostali jsme hodně slušnou lekci a výrobu si mnohem lépe zajistíme. Už jsme tam nainstalovali alarm a budeme si vyřizovat pojištění, které opravdu není zbytečné!

Na druhou stranu jsme neskutečně pozitivně naladění. Sice jsme hrozně unavení (ani nevíte, jak se těšíme na víkend), tento příspěvek píšu z posledních sil. Ale tolik energie, kterou jste nám poslali, snad už nikdy nesplatíme. Jediné, co pro vás můžeme udělat, tak je to, že pro vás i nadále budeme s maximální péčí vyrábět naše čokolády! 

Jste všichni skvělí a moc si toho vážíme!